Portugalsko
Vstupenky Lisabon a Sintra:
Vstupenky Porto:
Navštíveno: 2023
Rozpočet (včetně letu na Madeiru)
- Zpáteční letenky Praha - Porto, Easyjet: 2.016 Kč
- Autobus Porto - Lisabon: 229 Kč
- Letenka Lisabon - Funchal, Easyjet: 1.302 Kč
- Letenka Funchal - Porto, Easyjet: 760 Kč
- Auto Lisabon 1 den: 844 Kč
- Auto Madeira 3 dny: 2.592 Kč
- Benzin: 720 Kč
- Ubytování Porto (1 noc): 600 Kč
- Ubytování Lisabon (3 noci): 4.104 Kč
- Ubytování Madeira (2 noci): 1.752 Kč
- Vstupné knihkupectví Porto: 120 Kč
- Vstupné Initiation Well: 276 Kč
- Vstupné palác Pena: 345 Kč (pro stávku zaměstnanců bylo zrušeno a vstupné vráceno)
- Pojištění: 450 Kč
- Jídlo a další výdaje: 3.000 Kč
- Celkem (na osobu): 19.110 Kč
Cesta po Portugalsku začala v Portu. Následoval Lisabon, Sintra, opět Lisabon a nakonec Madeira. Z ní pak už jen na skok do Porta a do Prahy. Letecké spojení na všech trasách zajistila společnost Easyjet a autobusové spojení mezi Portem a Lisabonem společnost Flixbus. V Lisabonu jsem na den půjčil auto a v Madeiře jsem ho měl na celé tři dny.
Porto
Město na řece Douro, známé ve světě pro produkci vína a typickými modrými kachličkami azujelos, které zdobí fasády kostelů a dalších staveb. Mezi hlavní turistická lákadla patří údajně nejstarší knihkupectví v Evropě, Livraria Lello. V budově knihkupectví se nachází dřevěné schodiště, které prý bylo inspirací pro interiéry ve filmech o Harrym Potterovi. Přestože se jedná o funkční knihkupectví, za vstup do něj se platí. Vstupné činí 5 Eur a lze si ho koupit předem na stránkách knihkupectví, nebo po naskenování QR kódu na transparentu před vstupem. Pokud si koupíte knihu, tato částka se z její ceny následně odečte. Otevřeno bývá od 9 - 19:30 a jen těžko se hledá doba, kdy by obchod nebyl přecpaný turistama. Snad přijít ráno před 9 hod. a být první ve frontě. Dalším symbolem Porta je kovový most Ludvíka I. Most má dvě úrovně, obě se dají projít pěšky, pro auta pak slouží spodní mostovka a pro metro ta horní. Na obou stranách nábřeží pod mostem jsou restaurace a vinárny. Pokud budete chtít obdivovat modrobílé kachličky azujelos, tak navštivte třeba kostely Capela das Almas, Igreja do Carmo, nebo třeba vlakové nádraží Sao Bento. Míst s podobnou výzdobou je ale v Portu k vidění celá řada, stačí se jen tak toulat městem. Za návštěvu stojí i místo, kde řeka Douro ústí do Atlantického oceánu. Můžete tam navštívit pevnost Fortaleza de São João da Foz, nebo si udělat procházku k majákům Barra Douro a Felgueiras. Čas v Portu jsem si docela užil, líbily se mi budovy s modrou fasádou, chutnalo mi portské víno i specialita místní kuchyně, francesinha. Co mě překvapilo nemile byl poměrně vysoký počet lidí natahujících ruku pro peníze, nebo žijících na ulici.
Lisabon
Lisabon je nejzápadnějším hlavním městem na Evropském kontinentě. Městem, z něhož před staletími vyplouvali slavní mořeplavci na své objevitelské cesty, ale také městem, které pod vlivem nadvlády historických mocností měnilo svůj charakter. Z této éry se zachovalo spoustu památek, jako například hrad svatého Jiří, nebo Belémská věž. Později pak přibyl třeba historický výtah Santa Justa, nebo žluté tramvaje tak typické pro toto město. Dnes se Lisabon díky mostu Ponte 25 de Abril umí vydávat za San Francisco, nebo zásluhou vysoké sochy Krista za Rio de Janeiro. Pro velké množství zajímavých míst přímo v Lisabonu, ale i nedaleké Sintře se oplatí věnovat městu alespoň několik dní. Stejně jako v Sintře, nebo Portu, tak i v Lisabonu budou u všech pamětihodností a atrakcí fronty lidí. Čekat budete na tramvaj, na vstup do hradu, na vstup do Belémské věže, na svezení výtahem Santa Justa... prostě na všechno. Univerzální rada pro Portugalsko se uplatní i zde. Mějte vstupenky koupené předem a přijďte ráno hned mezi prvními.
Pro dopravu v Lisabonu skvěle poslouží historické tramvaje, nebo i metro. To vede i přímo na letiště, což umožní i krátkou návštěvu centra v případě delšího přestupu. Při delším pobytu se oplatí pořídit si denní, nebo vícedenní jízdenku, protože na tu pak můžete jezdit i v tramvajích, nebo výtahu Santa Justa. Pro jízdu v historické tramvaji využijte raději nějakou ze zastávek na trase, než tu první. Sice budete mít menší šanci, že si sednete, ale zase nebudete muset čekat v dlouhé frontě, než se do tramvaje dostanete. Pokud nemáte lisabonskou lítačku tak, cena za svezení v tramvaji je 3 Eura. Pěkná zákoutí pro focení žlutých tramvají najdete v historické části Alfama. Poměrně levně vychází i svezení Boltem, ceny za svezení po městě začínají kolem 3 Eur.
Budete-li mít v Lisabonu půjčené auto, můžete zajet třeba k soše Krista, na druhém břehu řeky Tejo. K té se jede po mostu 25 de Abril. Směrem z centra k soše se neplatí mýtné, v opačném směru už ano. Cena je asi 2,5 eura, co jsem zjišťoval, ale nevím to jistě, protože pro cestu zpět jsem vyzkoušel druhý známý most pojmenovaný po mořeplavci Vasco da Gamovi. Tam mýtné činilo 3 Eura. Jedná se o nejdelší most v Evropské Unii a druhý nejdelší most v Evropě jako takové s poměrně vysokou šancí posunu na první místo i v této kategorii. Dosavadní šampion, Kerčský most spojující Krym s Ruskem díky zahraniční politice Ruské Federace čelí nedobrovolnému zkrácení, nebo vyřazení z provozu. Kerčský most na délku přesahuje 17 km, most Vasco da Gama 12 km.
Sintra
Sintra je městečko ležící asi 20 km od Lisabonu, na jehož území a jeho okolí se nachází množství míst a staveb, lákajících k návštěvě a vidění. A to zcela právem. Ne náhodou se jedná o nejnavštěvovanější místo v Portugalsku, což s tím nese všechny výhody i nevýhody turismu. Nevýhodou jsou dlouhé fronty u vstupů do památek, obtížnější doprava autem a parkování a téměř nemožnost vyfotit cokoliv, aniž by se někdo nepletl v záběru. Pokud toho ze Sintry a okolí chcete vidět víc, určitě se jedná o celodenní výlet a budete-li si chtít ušetřit čas, buďte na místě s předstihem a vstupenky mějte koupené předem online. K mé smůle zrovna v den mé návštěvy probíhala stávka zaměstnanců paláců a nikoho dovnitř do paláců nepouštěli. Dostal jsem se pouze do studny, palác Pena, Maurský hrad, nebo Národní palác jsem měl možnost vidět jen zvenčí. Vstupenky, které jsem předem zakoupil přes GetYourGuide byly následně stornovány a refundovány, ale to je slabá útěcha. Pojedete-li do Sintry autem, pak se připravte na úzké klikaté silničky, jednosměrky a málo míst k zaparkování. Ideální je být na místě ráno, ještě před 9 hod. a pokud bude místo, tak zaparkovat třeba v ulici Volta do Duche, nebo někde v okolí. Odsud to bude jen pár kroků k Národnímu Paláci a v rozumné vzdálenosti k paláci Pena. Rozumná vzdálenost jsou asi 2 kilometry do kopce, takže tak půl hodiny pěšky. Případně si lze zaplatil tuktuk a nechat se vyvést. Cesta tam i zpět stojí kolem 40 Eur a ačkoliv jsem to tentokrát udělal, tak to smysl moc nedává, protože tam za pár drobných jezdí i autobusy ze zastávky Volta do Duche, která je nahoře v ulici, kterou doporučuji k parkování. Autem se k paláci vyjet nedá. Nebo dá, ale platí to jen pro řidiče vozů, kteří vozí turisty. Jeden z nich se celý poprskal, když na mě řval, že tam nesmím, že on si platí nějaké povolení, aby tam mohl vozit turisty. A to jsem se tam jenom otáčel. Pojedete-li s tuktukářem, tak ten vás zase bude popohánět, aby stihl odvozit co nejvíc lidí. Takže k paláci, nebo Maurskému hradu ideálně autobusem, nebo pěšky. Cesty pěšky k Initiation Well a komplexu Quinta da Regaleira se dá urazit tak za 15 minut, k Národnímu Paláci tak za minutu. Další možností, jak se do Sintry dostat je vlak, který by měl jezdit z lisabonského nádraží Oriente.
Necelých 20 km od Sintry najdeme Cabo da Roca. Jedná se o nejzápadnější cíp kontinentální Evropy. Nachází se tam maják, vyhlídka a restaurace. A tak jako všude jinde, velké množství turistů.
Speciality portugalského jídelníčku
Francesinha je asi nejvíce kalorické jídlo, které jsem kdy jedl. Specialita typická hlavně pro Porto, ale k dostání je po celém Portugalsku. V podstatě se jedná o sendvič, protože většina obsahu je vložena mezi dva chleby. Na krajíc bílého chleba se položí šunka a na ní pečené hovězí maso. Na hovězí plátek pak přijdou klobásky, které se opět přikryjí šunkou, chlebem a vydatnou vrstvou sýra. Vše se zapeče a zalije omáčkou z rajčat, papriček a piva. Poté se ještě na nahoru na sendvič posadí volské oko. Přílohou jsou obvykle hranolky. Kombinace chutí, snad i díky omáčce z piva, mi přišla povědomá a vlastně to jako celek nebylo vůbec špatné, ale sníst celou porci se mi podařilo jed jednou. Za nějakých 5 euro si můžete koupit rybí kroketu Pastel de Bacalhau. Je to směs brambor a tresky, která se tvaruje mezi dvěmi lžícemi. Uprostřed je sýr. Často to nabízejí s pivem, nebo portským vínem. Pasteis de nata jsou košíčky z listového těsta plněné krémem ze žloutku. Jejich původ je v Lisabonu, ale úspěšně expandovaly do všech kaváren a cukráren v Portugalsku. Jí se obvykle posypané skořicí. Opomenout nelze portské víno, které je vyráběno z hroznů z vinic v údolí řeky Douro, které protéká Portem. Mošt z hroznů je zhruba v polovině kvasného procesu přelit do sudů s vinnou pálenkou. Ta kvasný proces zastaví a zároveň zvýší obsah alkoholu v portském víně na hodnoty okolo 20%. Portská vína se dělají nejen červená, ale i bílá.
Co bych udělal stejně a co jinak?
- Jeden až dva dny navíc bych přidal v Lisabonu.
- Vypil bych víc lahví portského vína
- V Sintře bych nepoužil tuktuk na cestu k paláci Pena
- Koupit si vstupenky předem online byla dobrá volba (do všech atrakcí)
- Letenky jsem kupoval půl roku předem, s podobným předstihem jsem objednával bydlení i auto - vše bylo pochopitelně výrazně levnější. Letenky např. o 100%, ubytováné cca o 20%.
Závěrem
Evropské země pro mě obvykle nejsou tím největším lákadlem na mé mapě cestovatelských přání, ale pro Portugalsko toto neplatilo a vždy jsem měl přání ho navštívit. A jsem rád, že k tomu došlo, byť vím, že jsem zdaleka neviděl vše. Zklamaný jsem byl jen ze Sintry, ale není to ani vina toho místa, jako takového. Kombinace stávky zaměstnanců paláců a velkého množství turistů, které se nemělo kam rozprostřít mi trošku zkazily náladu. Nedostal jsem se do Paláce Pena, kam jsem se hodně těšil, tak jsem si zaplatil předražený tuktuk, abych se dostal aspoň k paláci a viděl aspoň něco. Ale stejně jsem nakonec neviděl nic, protože areál paláce je poměrně rozlehlý a vstupní brána je od samotného paláce docela daleko. Až pojedu do Portugalska příště, dám Sintře ještě jednu šanci. A určitě bych se chtěl vrátit ještě do Lisabonu a podívat se i na jih Portugalska. A znovu si dát francesinhu a bílé portské víno. I ceny v obchodech byly příjemnější než u nás, u pečiva například i o polovinu, restaurace nebyly nikterak předražené, vstupné v normálu Evropy. Uměl bych si představit se v Portugalsku i na chvilku usadit a pokud přijde příležitost, rád se do něj vrátím a poznám zase jinou část země.